Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

D#Sen se mi G7zdál, že G#nemoh' jsem už Bdál,
D#hlava se mi G7točila G#a já se jen Bsmál,
Csmál jsem se G7životu, G#co jsem dosud Bžil,
C#jindy než G#ve snu bych Bna něj nemysD#lil.
D#Narodil G7jsem se v G#zaprášenym Bdomu,
D#nevim už G7kdy a G#ani nevim Bkomu,
Csotva jsem se G7rozkoukal, G#už jsem šel na Bpole,
D#česal jsem G7bavlnu G#pořád v jednom BkoD#le.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: